Z vesnice až na vrchol
V životě jsem absolvoval jen jeden pohovor. A hádejte kam. No jasně, do KPMG. Rád bych se s vámi v tomto článku podělil o své dojmy, kdy jsem se jako správný "vidlák" z brněnského venkova vydal vstříc nesmiřitelnému korporátu.
Kdybych byl zaměstnancem personálního marketingu, určitě bych vám hned v prvním odstavci napsal klasické informace, které znáte z kariérních webů, veletrhů a náborových kampaní – vstřícné vedení, kvalitní mzda, široké množství benefitů, možnost skloubit práci se školou… To však o sobě dnes prohlašuje téměř každá firma. Já vám raději nabídnu reálné důvody, které mě vedly k volbě práce v Audit Service Group na brněnské pobočce.
Co mě motivovalo?
Tato pozice mě coby vystudovaného středoškoláka a studenta VŠ (v době pohovoru jsem studoval obor Hospodářská politika na Masarykově univerzitě v Brně) zaujala především tím, že slibovala právě ono zmíněné skloubení práce se školou. Pravdou byla i tvrzení inzerátu o dobré mzdě, objemu benefitů a kariérním rozvoji. To, že práce v auditu byla přímým pokračováním mého oboru, už byla jen třešnička na dortu. VŠ jsem sice nakonec nedokončil, ale to naštěstí není pro práci v ASG překážkou.
Pokud bych to měl shrnout – práce v KPMG je rozhodně tím pravým pro nastartování kariéry a získání solidního zářezu do životopisu.
Jak vypadal pohovor
Už samotný pohovor byl rozhodně zajímavým zážitkem. Mně, stejně jako každému nezkušenému uchazeči vrtalo hlavou několik zásadních otázek. Jak se na pohovor připravit? Co říkat a co radši ne? Co si člověk může vůči budoucím nadřízeným dovolit? Moje strategie byla prostá. Přijít, být sám sebou a doufat, že moje brilantní osobnost dokáže vedoucí zaujmout. Jak vidno, moje strategie měla 100% úspěšnost, takže to bude zřejmě dobré doporučení i pro vás.
Můj pohovor vedli (dnes už) kolegové Katka Krčmářová a Vašek Ruml (machr na Excel). První část přijímacího řízení zahrnovala vstupní testy z účetnictví, ekonomiky a angličtiny. Řeknete si, pro člověka, co právě skončil střední školu, je to přece lážo plážo. No, jak jsem sám zjistil, i čtyři pomaturitní měsíce stačí na to, aby se vám některé vědomosti vykouřily z hlavy. Při Katčiných rafinovaných dotazech na základy typu brutto-korekce-netto či účtování rezerv jsem se opravdu zapotil. Navenek jsem to samozřejmě nechtěl dát znát a nahodil jsem sebejistý úsměv (což Katku samozřejmě neošálilo).
Testy jsem tedy jakžtakž zmáknul, ale pak přišla ta opravdová sranda. Excel. Při pohledu na kontingeční tabulku, mi problesklo hlavou, že jsem v pytli. Slovo kontingence jsem totiž do té doby slyšel jen v matematice, a ani ta není zrovna mou silnou stránkou. Ale nevzdal jsem to! Díky svému mistrovství v náhodných vzorcích a používání vlastních výpočtů, obhájených standartním "Ale chápete, můj záměr byl vlastně správný.", jsem dokonce došel k tomu nejlepšímu ohodnocení od Vaška, co mohlo být. Rozumějte, označil mě za průměrného. Pak naštěstí hned dodal, že všechno se dá naučit. Celou pohovorovou seanci jsme ukončili klasickým „Máte nějaké otázky?“, načež jsem se pokusil tři smysluplné dotazy vyplodit, a pak jsem vcelku spokojeně odešel.
O tři dny později volala Eliška Strejčková (kolegyně co dělá HR pro audit), a oznámila mi tu skvělou novinu. Byl jsem přijat! Byť jsem měl obrovskou radost, snažil jsem se zachovat chladnou tvář. Ta mi však dlouho nevydržela a po tom, co mi Eliška sdělila výši platového ohodnocení, benefity a náplň práce, jsem pozici stážisty v brněnském auditu nadšeně přijal.
Co si z toho odnést?
Nebudu vám tady psát výčet stokrát omílaných rad, jak zazářit ve výběrovém řízení. Spíš jsem chtěl ukázat, že se do KPMG dá opravdu dostat skrz pohovor, a že není čeho se bát. BTW věděli jste, že neustále přidáváme nové volné pozice? Tak na ně mrkněte, a třeba se společně potkáme v rámci nějakého projektu.
