Zpět na články

Vánoční večírek 2017

Už je to tady. S prvními vločkami, rozsvícenými stromky a svařákem na náměstí na mě přišla vánoční nálada. A protože jsem takový ostravský Clark Griswold – zasáhlo mě to mocně. A tak i přesto, že jsem měl práce až po podpaží a po víkendu mě čekalo další ACCA zkouškové martyrium, po dvou letech odmítání a odolávání jsem se rozhodl vyjet na firemní vánoční večírek. Tady je moje svědectví…

Instrukce zněly jasně – první prosincový pátek, Praha, Forum Karlín, dresscode semi-formal, svačina ani teplé oblečení netřeba. A protože je jenom jeden sen, který je horší než souvislé padání - být v tričku na tuxedo party - začal jsem hledáním, co je to do pekel semi-formal.

Zjistil jsem, co je potřeba, ...

... domluvil se Zuzkou Řandovou (pozn. redakce „kolegyně“) kdo koupí vincenzo na rozjezd do vlaku a vyběhl. S polštářem asi 24 vteřin před odjezdem Pendolina jsem naskočil do vlaku a následně se občerstvil. Do Prahy jsem tedy dojel veselý.

Protože bylo na večírku zadarmo víno a pivo, jako správný zástupce východní části republiky jsem na začátku večírku na vlakový pitný režim navázal. Tip pro všechny stárnoucí – pijte i vodu. Po proslovu řídícího partnera (ne, nebyl v autě) a pár sklenkách, co jsme se Zuzkou dali na čas, jsem byl tak akorát připravený udělat ochutnávku cateringu ala Zdeněk Pohlreich. Nějaká kritika je vždycky potřeba, to aby bylo vidět, že tomu jako rozumíte, každopádně jsem jim dal za okno 2 hvězdičky - i díky zmrzce špachtlí sundávanou ze zmrzlé desky (fancy název ice roll) - a čekal na první vystupující kapelu Mydy Rabycad.

Styling byl přiměřený, decentní – viz foto. Hudební styl však bohužel vylitý hned vedle mého šálku. To je, ale, můj problém, že mám electro swing asi tak stejně v lásce jako holky s chlupatým tricepsem. Hodnotit teda nebudu.

134-vanocni-vecirek-17-hires

Pak proběhla tombola (alespoň myslím, že to bylo v tomto pořadí), na kterou ale zase historicky nemám štěstí, a tak jsem si šel radši zvedat ego ke stolnímu fotbálku – na tyhle hospodské koníčky mám totiž docela talent.

Posledním bodem programu...

... před nástupem pátečního Arnoštka a dalších DJů byla kapela s názvem tajemným jak hrad v Karpatech – Files and Flyers. A protože jsem pomalejší, až u druhé písničky mi došlo, že tam hrají jen lidi z KPMG. Jako čepici dolů, já se stydím před kolegy udělat prezentaci na pravidelném group meetingu moravské části auditu (žádnou jsem zatím ani nedělal), natož abych před celou firmou drtil činely a struny nebo snad zpíval. Výběr písniček ideální – ať už byli lidi v teniskách, lakýrkách nebo večerních robách (ano, dresscode nikdy netrefí každý), Blur Song 2 stejně každého tak nějak rozeskáče. Přídavků bylo jak pro tlouštíka ve školce a nakonec musím říct, že právě ten bod, ze kterého bych měl v rámci programu největší obavy, byl asi ten nejlepší ze všech realizovaných.

235-vanocni-vecirek-17-hires

No nic, nebudu zahlcovat - poměrně slušně jsem se ve 3:57 dostal na hotel, dal si 4,5 hoďky na spravení, ráno jsem se nalifroval kolou, dal si další, tentokrát skupinový, poklus na vlak a s vystřídáním sedmi poloh dospal kocovinu do Ostravy. Teď mě čeká ještě ostravský večírek, Sám doma, Láska nebeská a hektolitry svařáku, každopádně za mě byl KPMG večírek solidní začátek Vánoc. Díky – přijdu zas!

Volné pozice