V Ostravě máme malou firmu s korporátními výhodami

V ostravské kanceláři máme dva manažery. Na rozhovor jsme dali přednost dámě. Zuzka Pospíšilová u nás pracuje už 9 let a kromě stáže v Americe si při práci vyzkoušela i fárání v dole.

Jak velká je kancelář v Ostravě?

Když vezmu jen audit, tak je nás asi 25, plus tu máme ASG, daňaře a sekretářky, takže celá kancelář tak do 40 lidí.

Zaměřuje se audit v Ostravě na nějaký sektor?

Máme různé klienty, ale samozřejmě Ostrava je víc o výrobních firmách. Máme tu spíš těžší průmysl, v minulosti jsme auditovali OKD, teď hodně automobilový průmysl nebo strojírenství. Ale naši lidé dost cestují i mimo Ostravu, třeba do Prahy, takže portfolio máme široké.

Opravdu kolegové z Ostravy jezdí na zakázky až do Prahy?

Je to tak, třeba i do Plzně a Aše. Cílem sice je, aby lidé cestovali spíš do bližších destinací, ale u nás na Moravě jsme více sezónní než v Praze, a tak mimo naši sezónu pomáháme pražským kolegům. Funguje to ale i naopak.

Jak dlouho pracuješ v ostravské kanceláři?

Začala jsem tu, myslím, v roce 2011, ale měla jsem pauzu, když jsem byla v Americe na stáži v KPMG US. Je to teď tedy můj devátý rok.

Celou dobu se věnuješ jen auditu?

Ano, je to tak, jsem věrná. KPMG byla moje první práce na hlavní pracovní poměr. Vyrostla jsem tu jako hodně dalších kolegů.

Je audit i tvá budoucnost?

Já úplně dlouhodobě neplánuji, vždycky beru, že je tu nová sezóna, a tak nějak to plyne. Zatím se mi to vyplatilo, někdy je podle mě lepší nemít extra plány. Dokud mě to baví, tak tu budu (smích). Teď mě to asi baví úplně nejvíc. Někdy jsou samozřejmě dny, kdy člověk může trochu pochybovat, třeba když vidím své kamarády v zimě na dovolené na Bali, ale převládají dny, kdy jsem se svou prací spokojená. Také jsem ráda, že v auditu pracujeme v týmu. Na zakázkách se často člověk dost zasměje a je to příjemnější, než pracovat sama v kanceláři.

Pověz nám více o stáži v KPMG US.

Byla jsem v USA v rámci USMP (U.S. Mobility Program), který KPMG nabízí. Člověk se tam může hlásit až na seniorní pozici. Samozřejmě jsem si do přihlášky napsala nějaké preference, kam bych chtěla jet, ale nakonec jsem skončila v Norfolku. Předtím jsem o tom místě v životě neslyšela (smích). Moji známí to třeba znali, protože sledovali seriál JAG, je to totiž námořní základna. Byla jsem tam celkově 19 měsíců. První měsíc byl přípravný kurz, kde jsme se sešli všichni adepti (asi 40 lidí) z celého světa. Ten jsme měli v New Jersey a pak jsme se rozprchli do celé země. S těmito „spolužáky“ jsem pořád v kontaktu.

Liší se nějak auditní práce v USA a u nás?

Hned jak jsem přijela, tak jsem dostala zakázku a auditovala. On se ten audit zase tolik neliší, základy jsou stejné, i když to je US GAAP, ale přístup je hodně podobný. Audity jsou tam ale mnohem delší a detailnější. U nás klasická zakázka trvá týden. Tam jsem měla nejkratší 3 týdny, průměr může být tak 6–8 týdnů. Mají přísnější kontrolory než my, i když u nás už se to také dost zpřísňuje. Bylo tam obrovské množství dokumentace, to tady naštěstí až tak extrémní není.

A jaká je pracovní morálka Američanů?

Američané jsou hrozní workoholici. Neříkám, že my zrovna v auditu pracujeme málo, ale oni jsou extrémní. Normální tam bylo pracovat 100 hodin týdně. Pravidelně se tři měsíce sedělo u klienta do jedné do rána, i o víkendu. Mně trochu přišlo, že to je obecně taková kultura, nejen přímo v KPMG. Ale ne vždycky bych řekla, že to bylo efektivní. Já jsem si naštěstí mohla dovolit trochu víc – tím, že jsem byla jen na stáži, tak jsem se třeba zvedla a řekla, že už jdu domů, a pokud to byla moje zakázka, tak jsem poslala domů i tým. Ale většina lidí se bojí a sedí tam dlouhé hodiny, i když už by nemuseli. Docela jsem s tím bojovala.

Amerika jako taková je hrozně málo zaměřená na sociální život, soustředí se jen na práci. Třeba mateřská je 6 týdnů a pak jdou běžně zpět do práce. Nemají minimální počet dní dovolené, normální je tam mít tak 10. Přesčasy nikdo neproplácí ani za ně nedává náhradní volno. To si tady člověk pak uvědomí, jak se máme vlastně dobře.

Když o tom tak mluvíš, stihla jsi vůbec poznat Ameriku jinak než z pracovní stránky?

Byla jsem v USA předtím dvakrát, jednou na Work and Travel, a jednou na delší dovolené, takže to nebylo moje poprvé. Doufala jsem ale, že toho stihnu víc, než jsem reálně mohla. Ale nebylo to ani tak kvůli práci, hlavní jsou ty vzdálenosti – tam je všechno dost daleko a není jednoduché si jen tak někam zajet na víkend. Letenky jsou hodně drahé, nejsou tam nízkonákladovky jako pro lety po Evropě. A v Norfolku ani není velké letiště. Ale když ta možnost byla, tak jsem vždy někam vyjela. A dá se říct, že jsem toho asi viděla dost.

kamaradi-z-ostravy-na-vylete-v-nyc.658x462.fit.q85

Doporučila bys práci v USA kolegům?

Určitě ano. Asi to teď nevypadá úplně lákavě, když jsem zmínila, jak moc se tam pracovalo, ale když člověk ví, že je tam jen na dobu určitou, tak to zkousne. Je dobré si to vyzkoušet. Je to skvělá profesní i osobní zkušenost jet někam sám (případně s partnerem) do cizí země, poznat novou kulturu, jiné lidi, cestovat. Určitě nelituji, že jsem jela, a ráda na to vzpomínám. Hlavně na lidi, které jsem tam potkala. Na ty jsem měla štěstí.

A chtěla bys ještě někam vyjet?

Jela bych hned! Asi ne na tak dlouho, spíš na nějakou krátkodobou stáž. Ale z pozice manažera už to není tak jednoduché, takže toho využijte, dokud můžete (smích).

Máš obecně nějaké zajímavé zážitky ze zakázek?

Můj největší zážitek zatím byla zakázka pro OKD. To bylo jako cestování časem. Je to bývalý státní podnik, většina zaměstnanců jsou horníci, tak to mělo takovou specifickou atmosféru. Byli jsme třeba i dvakrát fárat. A to byl fakt zážitek.

Je běžné, že jdete zkoušet práci klienta nebo se díváte do výroby?

Ano, já osobně se snažím projít výrobu pokaždé. Zvlášť když je to výroba, která je něčím zvláštní. Myslím si, že pro naši práci je výhodné, když dopředu vidíme celý proces. To nám pak pomáhá si všechno lépe představit a propojit. Třeba při auditu přijdeme na to, že něco nedává smysl. Čísla jsou pořád jen čísla, ale pro mě je důležitý i ten příběh za tím.

Máš teď nějakého zajímavého klienta?

Teď máme hodně automobilových firem, trochu jiná spolupráce je s korejskými společnostmi, kde se setkáváme s odlišnou kulturou. Není to tak jednoduché jako s evropskou firmou. Jsou více založeni na ústních dohodách a my všechno chceme potvrzené černé na bílém. Ale už máme několikátého korejského klienta, takže víme, jak na to.

Je lepší pracovat pro nadnárodní, nebo českou firmu?

Já preferuji české firmy, pokud si mohu vybrat. Moje největší srdcovka jsou lokální společnosti. Je to hezké, když vidíš, že se nějaké lokální firmě daří třeba i celosvětově. Ale tím, že nemají tolik zaměstnanců a speciální finanční oddělení, tak to bývá pro nás auditory někdy lehce náročnější.

Je těžké v Ostravě hledat nové kolegy?

Myslím si, že to je naopak lehčí než v Praze, je tu totiž menší konkurence na pracovním trhu. Těch firem, kam po škole člověk může nastoupit, pokud chce nějakou mezinárodní zkušenost, je tu opravdu málo. Na druhou stranu nám ti hodně ambiciózní kolegové odcházejí třeba do Prahy. Za poslední dva tři roky jsme ale neměli problém nabrat počet lidí, který potřebujeme.

Ty jsi nikdy nepřemýšlela o tom jít do Prahy?

Do Prahy nééé! (smích) Já mám Ostravu opravdu ráda, i naši kancelář.  vyhovuje mi ta menší velikost. Do Prahy i za kolegy se ráda podívám, ale to stačí. Tady každého pořádně znám, vím, co dělá ve volném čase, kde bydlí, s kým žije apod. To v Praze asi nebude. Říkáme tomu malá firma s korporátními výhodami.

Pokud chcete se Zuzkou jednou auditovat třeba její oblíbenou českou firmu, mrkněte na výpis volných pozic a dejte nám o sobě vědět. Do ostravské kanceláře zrovna hledáme kolegy!