Roboti dělají jen tolik chyb, kolik je naučíme

Manažerka Lenka pracuje v oddělení Management Consulting přes rok a půl a za tu dobu rozjela řadu super projektů v oblasti robotizace a inteligentní automatizace. A také ví, jestli nám roboti seberou práci.

Lenko, ty v KPMG nejsi moc dlouho, čemu ses věnovala předtím?

Já jsem do KPMG nastoupila v dubnu 2018, jsem tedy pořád nováček. Předtím jsem 15 let žila v Austrálii, kde jsem pracovala pro největší australskou banku. To byla nesmírně inovativní banka, která si uvědomila, že je potřeba následovat moderní technologie a investovat do nich. Posledních pět let u nich jsem měla příležitost si s těmi technologiemi hrát a tak jsem se dostala k robotizaci. Protože mám ale malého syna, chtěla jsem se vrátit do Čech.

Co v Management Consultingu KPMG přesně děláš?

Zaměřuji se na automatizaci procesů. Zejména těch, které lidé vykonávají rutinně, třeba přepisují a kontrolují data. K té automatizaci používáme všechny možné cool nástroje, co jsou dneska na trhu, takže nejčastěji používáme zkratku RPA (Robotics Process Automation), tedy robotická procesní automatizace, ale spojujeme ji s dalšími nástroji jako OCR, což je vytěžování dat z dokumentů, a NLP, tzn. přesouvání nestrukturovaných dat do strukturovaných dat tak, aby to robot dokázal zpracovat. Ve zkratce, náplní mé práce je implementovat roboty, ale ne ty fyzické. Je to software, který sedí lidem na počítači nebo někde na serveru a vykonává za ně práci.

Je tedy pravda, že roboti berou lidem práci?

To bych neřekla. Spíše je zbavujeme té ne moc zajímavé práce, aby měli prostor na to se věnovat důležitějším činnostem. Roboti jsou dnes schopní dělat jenom repetitivní manuální činnosti. Dám příklad z procesu náboru nových kolegů. Každého nováčka je třeba zapsat do interních systémů a přiřadit mu číslo zaměstnance. Robot tedy vezme údaje o novém zaměstnanci – jméno, příjmení, adresu apod. – a přepíše tyto informace do interních systémů. Zároveň robot ve spojení s nástroji datové analytiky může projít přijatá CV a vycucat z nich důležité informace pro náboráře podle předem definovaných kritérií. Náborář pak nemusí trávit čas čtením každého CV, ale vybere jen ta, která splňují kritéria pro danou pozici. Takže HR nemusí trávit hodiny procházením životopisů a mohou se soustředit na samotné pohovory a lidskou stránku práce.

To už se dostáváme k umělé inteligenci.

Ne, zatím tam není žádný element umělé inteligence, ten robot (jako takový) dokáže dělat opravdu jen to, co ho naučíme, nic navíc. Proto musíme nejdříve zanalyzovat celý proces a pochopit, jak tu činnost člověk vykonává. Následně to robota naučíme stejným způsobem, jako když se zaškolují nováčci.

Které činnosti lze tímto způsobem automatizovat?

Začínalo se hlavně v backofficových procesech velkých firem. Nejpokrokovější v této oblasti byly banky, protože mají velké množství procesů, kde se přepisují data z jednoho systému do druhého nebo kontrolují data a tak dále. V podstatě jde automatizovat jakýkoliv manuální repetitivní proces, kde jsou jasně nadefinovaná pravidla. Naše role je zjistit, jaké procesy ve firmě jsou, a pak společně odpovídáme na otázku, jestli musí všechny tyto aktivity vykonávat člověk.

Dneska se automatizace ale přesouvá i do dalších procesů, třeba do financí, risku, daní a auditu. Robotizaci najdeš nejen v bankách, ale také například v telekomunikacích, energetice nebo automotive průmyslu. Každé oddělení nebo odvětví má vždy nějaké procento manuálních administrativních činností. Ty je přece sama taky máš – žádáš si o dovolenou nebo vyplňuješ Timesheet… Nebylo by lepší, kdyby to robot podle tvého kalendáře předvyplnil? Takže potenciál automatizace roboty je obrovský.

financeforum19-hires-072

Kolik procent společností v Česku podle tebe už nějakou robotizaci využívá?

Myslím si, že hodně. Když se vrátím k těm bankám, tak tam si myslím, že každá má minimálně jednoho robota. Otázkou je spíš to, jak moc dokážou vytěžit všechno, co daná technologie umí. Není to úplně tak jednoduché, jak to možná vypadá. Když už toho robota naučíme nějaký proces, tak se o něj musíme starat stejně, jako se staráme o všechny svoje zaměstnance. Neznamená to, že ho jednou nasadíme a funguje dalších 100 let stejně. Když se změní systém nebo pravidla toho procesu, tak informujeme zaměstnance o změně, případně projdou školením – a tohle se musí udělat i s tím robotem. Myslím, že dneska firmy nepočítají s tím, že obhospodařování robotů je v podstatě ještě náročnější než ta prvotní automatizace.

Je těžké klienty k robotizaci „ukecat“? 

Někdy nás firmy osloví samy, že cítí potřebu něco změnit, ale většinou se za nimi snažíme chodit a demonstrovat tu potřebu na konkrétních případech. U některých společností je ochota přijmout mezi sebe roboty opravdu nízká, tak musíme vytáhnout proof koncepty a ukázat jim, jak to funguje jinde. Nemůžeme tam úplně vpadnout a říct jim „potřebujete hned dvacet robotů“. Vyplatí se tedy ty procesy monitorovat postupně a navrhovat řešení.

Klíčová otázka: lidský faktor má vždy nějaké procento chybovosti, jak je to s roboty?

Ti budou dělat jen tolik chyb, kolik jich je naučíme dělat. Je to jeden z největších benefitů robotizace – sníží se chybovost v rámci daných procesů. Člověk se špatně vyspí, někdo ho vyruší, nedaří se mu třeba v osobním životě a to vše se na jeho práci podepisuje. Robot ale funguje 24/7 a nepotřebuje odpočinek ani dovolenou. Když ho tedy nenaučíme dělat chyby, tak je dělat nebude.

Taky by tě taková práce bavila? Do oddělení Management Consulting právě hledáme junior konzultanty do týmů, které se zabývají business transformation, business intelligence nebo třeba cyber security. Tak se podívej na volné pozice a dej nám o sobě vědět!