Nikde jsem nepotkal tolik mladých pracovitých lidí jako v KPMG

Jirka Lakosil už čtyři roky vede kvantitativní tým v bankingu. Předtím pomáhal v Jakartě rozjíždět banku. V rozhovoru nám prozradil, jaký je šéf, čím ho Indonésie překvapila a proč po kariéře v bankách zakotvil zrovna v KPMG.

Jirko, představ nám tým banking.

Tým banking je součástí Risk Consultingu a má okolo 20 lidí. Je to takový dobře vyvážený mix seniorních a juniorních lidí.

Banking má dva podtýmy – kvantitativní a regulatorní. Já mám na starosti ten první. Pracujeme hodně s daty, kontrolujeme nebo vyvíjíme různé modely na řízení rizik. Pro méně náročné úlohy používáme excel, pro ty složitější RStudio nebo SQL. Naše práce není ale jen o modelech a datech. Musíme se zamýšlet, zda celý výpočet dává smysl a je v souladu s tím, jak fungují finanční produkty a bankovnictví. Příležitostně se věnujeme i regulacím, hlavně těm spjatým s kreditním rizikem. Například před dvěma lety EBA vydala pravidla, podle kterých mají banky poskytovat úvěry a analyzovat úvěruschopnost klientů. Naším úkolem bylo u některých klientů posoudit, jak splňují podmínky nařízení a pomoci s nápravou.

Jaké máš požadavky na juniorní členy týmu?

Technické a vědomostní požadavky asi vyplývají z již řečeného, pokud k tomu ještě přidáš znalosti statistiky, analytické předpoklady, kamarádskou a pracovitou povahu, tak jsi ideálním členem.

Co u tebe dělají junioři čerstvě po škole?

Učí se modelovat, pracovat s daty, načítají regulace a snaží se porozumět, jak to v bance chodí a srovnat to s tím, jak by to mělo fungovat podle tzv. „best practice“. V zimě a na jaře pomáháme kolegům z auditu tím, že provádíme v bankách review složitějších modelů.

Na co bys k vám studenty a absolventy nalákal?

Myslím si, že práci máme hodně rozmanitou nejen obsahově, ale i klientelou. Je to dobrý mix datových analýz, byznysových analýz, meetingů s klienty a regulací. Pracujeme jak v češtině, tak angličtině. Párkrát do roka jsme vyrazili i za zahraničním klientem, což naši převážně „pražskou“ práci vždycky oživilo.

Junioři u mě mají hodně volnosti. Nejsem mikromanažer, který by stál za každým a říkal „tohle předělej, musí to být přesně takhle a tohle takhle“. Už první rok je nechám jednat s klienty. Snažím se, aby se rozvíjeli ve všech směrech – jak technických, tak v soft skills.

Ty jsi strávil třináct let na straně klienta, pak jsi šel do KPMG. Většinou to ale bývá právě naopak. Co tě k tomu vedlo?

Celou předchozí kariéru jsem se věnoval „retailu“ a chtěl jsem poznat i korporátní bankovnictví a mít obecně větší rozhled, jak to v různých bankách funguje. Přesně tu možnost mi KPMG nabídla. Od lidí z okolí jsem se také dozvěděl, že v KPMG to funguje dobře po lidské stránce, prý nejlíp z velké čtyřky. Rád mohu s odstupem času potvrdit, že tomu tak skutečně je.

Jaké jsou rozdíly v práci pro velkou čtyřku a banku?

Ve velké čtyřce pracují většinou mladí a motivovaní lidé, se kterými se dobře spolupracuje. V korporátech už ta motivace u některých dlouhodobějších zaměstnanců občas chybí. Na druhou stranu tu máme vyšší fluktuaci.

Jak tě profesně a osobnostně posunula zkušenost v Jakartě?

V Jakartě jsem pomáhal rozjíždět finanční instituci. Bylo to zajímavé, ale náročné. Když jsem přiletěl, musel jsem během prvního měsíce najít bydlení, školy pro děti, auto, řidiče, pomocnici do domácnosti pro rodinu, a hlavně převzít agendu CRO, který už tam 14 dní nepracoval. A k tomu všemu se naučit jezdit na motorce vlevo, aby mi cesta do práce autem v zácpě netrvala tři hodiny. Posunulo mě to ve všech směrech a měl jsem možnost poznat, jak funguje celá instituce, ne jenom risk – úzce jsem spolupracoval s prodejem a financemi.

Mentalita Indonésanů je strašně zajímavá a člověk s ní musel počítat. Indonésané se bojí nadřízeného zklamat, takže třeba někdy ani raději nepřiznají, že něco nestačili udělat. Jinak jsou moc milí a vstřícní, nikdy jsme se tam s rodinou nebáli cestovat.

Co sis odnesl z Indonésie do KPMG?

Odnesl jsem si toho spoustu. Třeba to, jak důležité je vybudovat si dobře fungující vztahy s kolegy napříč bankou a že je spousta věcí, kvůli kterým nemá vůbec smysl se stresovat. A pokud bych měl zmínit něco ohledně risk managementu, tak například to, jak jsou čísla těsně svázaná s operativou. Pořád se nám nedařilo zlepšit efektivitu vymáhání, tak jsem jeden den vyrazil na motorce společně s „cash collectory“ a pozoroval, jak pracují. Byl jsem překvapen, kolik lidí bez problému hned zaplatilo připravený obnos. Problém byl v tom, že naši zaměstnanci brali provize za osobní inkaso splátky. Nebyli motivovaní aktualizovat telefonní kontakty klientů nebo je naučit platit splátky převodem z účtu. Dobrý manažer by měl vědět, jak fungují procesy jeho oddělení, a hlavně je i osobně vyzkoušet. Zažádat si třeba o vlastní bankovní produkt nebo zkusit zavolat na poradnu svého oddělení.

Jirka zrovná hledá juniorníseniornější kolegy do svého banking týmu. Pokud tě jeho příběh zaujal a rád by ses na jeho příštím projektu podílel, tak zašli své CV.