Michal Cífka

Manager, Audit COM
V KPMG pracuje 8 let.

Myslím, že nejsem učebnicový případ aktivního studenta, který mířil do světa financí. Studoval jsem pro auditora ne úplně typický obor aplikované matematiky, nebyl jsem během studia na rok v Americe, ani na Erasmu, základy účetnictví jsem hned po zkoušce v druháku vymazal z hlavy a o auditu nebo o Velké čtyřce jsem věděl kulové. Aplikovaná matematika mě úplně nechytla, nejsem holt Sheldon Cooper. Radši jsem chodil hrát závodně fotbal a bubnoval s kapelou. Dlouho jsem si naivně myslel, že mě v posledním ročníku začnou nahánět firmy s nabídkami, což se nestalo. Vyrazil jsem tedy na pár pracovních veletrhů, abych vůbec zjistil, jaké jsou možnosti a kdo v Brně hledá absolventy.

Michal Cífka
Michal Cífka

Náhodou jsem tu práci dostal

Podal jsem si přihlášku do celé Velké čtyřky. Jako první jsem to šel zkusit do KPMG. Kamarád, který tu byl tou dobou už rok na stáži, mi firmu doporučil. Navíc KPMG pořádala výběrové řízení jako jedna z prvních. A nějakou náhodou jsem tu práci dostal. :)

Díky všem těm mimoškolním aktivitám jsem uměl skloubit víc věcí dohromady a zároveň pracovat v kolektivu. To se mi hlavně v prvních letech v KPMG vyplatilo. S každou zakázkou jsem pracoval v jiném týmu a nedělalo mi problém vyjít se všemi. Fotbal jsem se snažil udržet na úrovni ještě tři roky, pak už to ale moc pytlíkovat s prací nešlo. I proto, že práce v auditu commercial vyžaduje poměrně dost cestování a přespávání na hotelech. S kapelou ale hrajeme dodnes. I když to občas nebylo logisticky vůbec jednoduché, když jsem měl třeba večer koncert v Olomouci a ráno měl být zpět na zakázce v Plzni. Naštěstí už po dvou letech jsem si jako in-charge (vedoucí zakázky) mohl začít lépe plánovat jejich rozvrh.

Říká se tomu learning by doing

Ze začátku jsem tu byl trochu jak v Jiříkově vidění. Když mi na inventuře řekli: „Počítej,“ tak jsem počítal, když bylo potřeba udělat kontingenční tabulku, nějak jsem ji zvládl, ale doma jsem potom googlil a doháněl, tabulky opravoval a snažil se doučit to, co mi chybělo. To trvalo asi půl roku. Hodně mi samozřejmě pomohli kolegové. Postupně jsem zjistil, že se více či méně museli učit úplně všichni.

Dlouho jsem si myslel, že pořád nic neumím. Když ale potom po roce přišli nováčci a byli úplně ztracení, uvědomil jsem si, jak moc jsem se toho už naučil.

Byl jsem schopný jim poradit a zodpovědět jejich dotazy. Přirozeně jsem se tak vlastně učil vést lidi. Úderem třetího roku jsem dostal na starost vlastní zakázky, začal jsem napřímo komunikovat s klienty a manažery a učil se s nimi vyjednávat. Po šesti letech jsem se stal manažerem a od té doby vedu celý tým.

Proč jsem tu už 8 let

Jsem tady 8 let a za tu dobu jsem nevyjel nikam na stáž. Nejdřív se mi nechtělo hlavně kvůli fotbalu a kapele, později už spíš kvůli rodině. A i proto se mě lidé často ptají, jak mě to tu může pořád bavit. Jeden můj kamarád a bývalý kolega, dnes CFO v nadnárodní společnosti, mi často říká, že si sice užívá konec pracovní doby po čtvrté hodině, ale po práci nemá s kým zajít na pivko oslavit konec dne. A to je ono. Já mám kolem sebe samé mladé vzdělané lidi, kteří nejsou naštvaní, že jsou zaseklí 20 let na jednom místě, nevstávají ráno do práce znudění, protože na ně čeká zase další stejný den. Naopak, vědí, že se mají pořád kam posouvat, nezakrní tady a nemají ani čas se začít nudit. Kdyby se totiž náhodou člověk chtěl začít nudit, v rámci kariérního postupu ho čekají další výzvy a nové projekty.

Má práce má pozitiva i negativa

Moje práce s sebou přináší samozřejmě spoustu velkých pozitiv i negativ. Nechci říkat jen, jak je úžasná. Třeba v hlavní auditní sezóně se opravdu maká a to cestování může být ubíjející. Já vím, že si pak v létě můžu vybrat zasloužené volno, jenže v únoru se léto zdá nedosažitelné. A přesně v tu chvíli to někteří lidé nevydrží a rozhodnou se odejít.

Ta pozitiva pro mě ale nakonec vždycky převáží. Variabilní práce, pestří klienti, hromada věcí, kterou se pořád učím. A samozřejmě lidi kolem mě. I když i s tím se vlastně pojí jedno negativum. Když jsem byl na juniornějších pozicích, pracoval jsem neustále v týmech, které dohromady tráví čas na zakázkách, a chodil si s kolegy po práci zacvičit nebo na společnou večeři. Teď už jsem manažer, který většinu času tráví buď v kanceláři, je na cestách, nebo na schůzkách s klienty. A trochu už cítím takové to „bacha, jde šéf“, „hele manažer, musím si dávat pozor na pusu“. Se mnou si na pusu nikdo dávat pozor nemusí, ale je jasné, že se před nadřízeným vždycky člověk chová trochu jinak.

Michal Cífka Michal Cífka

Work life balance je klíčová záležitost

Dostatek volného času je pro mě naprosto klíčová věc, kterou potřebuji, ať se děje cokoliv. Udělat si prostor pro sebe, jít si zabubnovat nebo se jít proběhnout a vyčistit si hlavu. V posledních letech to je pro mě hlavně čas strávený s rodinou nebo s mojí kapelou Plum Dumplings na zkouškách a na koncertech. Takže i když budete makat a času bude málo, zkuste si vždycky udělat čas na sebe a na svoje koníčky, to je moje rada. A jestli zvažujete práci v KPMG, jděte do toho, zkuste to. Tady se za krátký čas naučíte spoustu věcí, ať už technických nebo soft skillových. Nemusíte zůstat 8 let jako já. Ale dva tři roky se budou hodit každému, bez ohledu na to, jestli chcete v budoucnu pokračovat ve velké firmě, nebo si třeba založit vlastní. Na trhu práce se už pak neztratíte. A jestli nemáte učebnicové CV, vzpomeňte si na mě. Já ho taky neměl. Osobně do svého týmu vždycky hledám hlavně týmové hráče s pozitivním přístupem. To je pro mě to nejdůležitější.

Přečti si i další příběhy našich kolegů

Server Error |

Server Error

We're sorry! The server encountered an internal error and was unable to complete your request. Please try again later.

error 500