3 pohledy na audit od Markéty, Filipa a Michala

Analytička, seniorní auditor a manažer nám prozradili své největší průšvihy a přiznali se, jestli by do auditu šli znova. Vidí to stejně, nebo každý jinak? Naše zvídavé otázky zodpověděli: Markéta Zapalačová, auditní analytička, která už dva roky sedí v naší ostravské kanceláři. Filip Drastík, seniorní auditor finančních institucí, který se k nám přidal před třemi lety. Michal Procházka, manažer z pražského týmu audit commercial, který v KPMG pracuje už sedm let.

Ruku na srdce, šli byste do auditu znovu?

Markéta:

Ačkoli je práce v auditu v průběhu nabité sezóny náročná, své rozhodnutí bych neměnila. Člověk má možnost nahlédnout pod pokličku byznysu mnoha různorodých klientů a nasbírat spoustu cenných zkušeností, což je příležitost, která se jinde jen tak nenaskytne.

Filip:

Určitě ano, práce není nikdy stejná, naopak s každým klientem se mění. Díky své práci mám šanci poznávat, jak funguje byznys klientů, setkávat se s odborníky z praxe a získávat mnoho zkušeností. Taky se mi líbí náš kolektiv, se kterým zažiji spoustu srandy, třeba na společných akcích na terase.

Michal:

Šel. Zejména kvůli rozhledu, který jinde než v auditu jen tak nezískáš. Od prvního dne jezdíš za klienty a prohlédneš si fungovaní ve velkém množství firem z různých odvětví. Navíc audit nabízí rychlý karierní růst. Po dvou letech začneš vést vlastní zakázky a za pět let se můžeš stát manažerem s vlastním portfoliem klientů. Ať už se rozhodneš budovat kariéru přímo v auditu, nebo ho využiješ jako odrazový můstek do jiného odvětví, je to pro tebe super start.

Jak vzpomínáte na svou první zakázku?

Markéta:

Jednalo se o kvartální prověrku jedné společnosti ve Vsetíně. Na místě mě čekali milí kolegové z Brna, se kterými jsem se nejen zvládla poprat se zadanými úkoly, ale i zahrát si po práci minigolf. :)

Filip:

Vzpomínám, že jsem byl celkem nervózní. Neznal jsem ještě pořádně ani kolegy, se kterými jsem na zakázku jel, a nevěděl jsem, co čekat. Byl to audit fondů a jeli jsme tehdy do Plzně, což není vůbec typické, protože v auditu finančních institucí se cestuje celkem málo a mě to potkalo shodou okolností hned na první i druhé zakázce. Ze začátku jsem „čuměl jak ščur do ryny“ – pro pražáky jako péro z gauče – a chvíli mi trvalo, než jsem se zorientoval, ale pak jsem už plnil úkoly incharge. Taky jsem si náležitě užíval spaní v hotelu Marriott, protože jsem nikdy předtím v tak pěkném hotelu nebyl.

Michal:

Na svou první zakázku vzpomínám rád, protože jsem na ní vyrostl od asistenta po manažera a ve svém portfoliu ji mám stále. Jedná se o společnost zpracovávající polypropylen v Chebu.

Co vám pomáhá zvládnout auditní sezonu?

Markéta:

Jednoznačně vyhlídka dlouhého volna v létě (smích).

Filip:

Skutečnost, že mě ta práce baví a dělám to, co chci. Taky je samozřejmě fajn výhled na volné léto, kdy si od auditování odpočinu. Doporučuji i vypnout při sportu.

Michal:

Myšlenka na léto (smích). Mám spoustu zálib, které jsou časově náročné a věnuji se jim hlavně v létě, takže sezonnost své práce vítám.

Jaký největší trapas nebo průšvih se vám v KPMG stal?

Markéta:

Žádný trapas ani průšvih si nevybavuji a upřímně doufám, že to tak i zůstane (smích).

Filip:

Jednou jsem měl od incharge za úkol objednat hotel, protože jsme jeli za klientem do Zlína. Ze srandy mi řekl, abych objednal jeden dvoulůžkový pokoj, a já ho opravdu objednal. Společná noc nás ale sblížila natolik, že byl letos na mojí svatbě… jako host (smích).

Michal:

Jeden pořádný trapas se mi udál hned ze začátku. Zničehonic mi volal incharge z předchozí zakázky: „Proč jsi neauditoval účet XY?“ „Proč bych to dělal? Byl nemateriální a měl jen 90 tisíc,“ odpověděl jsem. „To ses minul v řádech. Je tam 90 milionů.“ To mě vyděsilo! Dostal jsem ale jen lehké „ty, ty, ty“ a incharge za mě vše dořešil.

Pracuje se vám lépe z kanceláře, nebo z domova?

Markéta:

Nepřikláním se ani k jednomu, ani druhému. Práce z domova má své výhody, nicméně z mé zkušenosti se člověk nejvíce naučí v „terénu". Hlavně pro nováčka může být ze začátku náročnější zorientovat se v zadané práci, a tak může pomoc zkušenějšího kolegy od vedlejšího stolu přijít vhod.

Filip:

Vyhovují mi obě varianty. V kanceláři se potkávám se svými kolegy a je snazší si předat nabyté zkušenosti. Na home office mám zase více klidu na práci a ušetřený čas za cestu do práce můžu využít efektivněji.

Michal:

Pracuje se mi lépe z kanceláře. Mám tam vetší stůl, rychlejší kávu a neruší mě můj pes. Navíc pracovní věci se podle mě řeší rychleji a efektivněji face to face než v záplavě e-mailů. Nicméně oceňuji i možnost práce z domova, zejména přes léto, kdy nemám dny tak nabité.

Pokud tě práce v auditu zaujala, tak mrkni na volné pozice, dej nám o sobě vědět a příště to budeš třeba ty, koho vyzpovídám.