Zpět na články
Kariéra

10 věcí, na které se (nejen Brňák) musí připravit v Praze

7. srpna 2018

Stěhování do Prahy za vysokou školou bylo, jistojistě nejen pro mě, velkou událostí. Největší tehdejší životní nástrahou bylo zabalit svůj pokojíček do dvou kufrů a následně z toho mála vybudovat útulné místo, ve kterém se budu pár let cítit téměř jako doma. Vskutku rychle jsem pochopila, že oběd na mě sám od sebe (čti od maminky) v lednici nečeká, vyprané prádlo musím vyžehlit a nikoho ze spolubydlících už nezajímá, že v noci chci spát. Když jsem se s tímhle vším jakž takž poprala a začala chodit do školy, okusila jsem, že nejen s bydlením, ale také s Prahou to není žádná sranda.

Do školy za hodinu a mapu s sebou

V prvních ročnících studia bývá školní výuka náročná a kolikrát jsem v univerzitních prostorech strávila celý den. K deseti hodinám na přednáškách je však nutné přičíst další dvě hodiny, které denně zabíjím cestou do školního kampusu. Autobusem na metro, přestoupit na Můstku, znovu metrem a pak třeba ještě tramvají. Každodenním bojem je nespolehlivost MHD a pokaždé, když vycházím z bytu, musím počítat s možností zpoždění. Jo a nezapomeňte si připlatit za data v chytrém telefonu, protože online mapy jsou zachránci světa, pokud vás z tramvaje kdesi vyhodí se slovy „dál musíte pěšky, stala se nehoda“ a vy zatím maximálně tušíte, jak dojít z Václaváku do ulice Na Příkopech.

Neuhne a neuhne

Po tom, co se vám podaří najít nejbližší metro, se musíte potýkat s celosvětovým problémem. Lidé v 21. století stále nechápou, že by mohli nechat uvolněný „levý pruh“ na eskalátorech pro ty z nás, kteří na schodech rozhodně nemají čas stát.

Mluvím divně já, nebo oni?

Už v prvním ročníku vysoké školy jsem zaznamenala, že sto lidí, sto slangů. Popravdě jsem ani neregistrovala onen pověstný pražský slang, protože já sama roky říkám „hele koukej, přijdu o pár minut dýl“. Avšak okamžitě mi díky spolužákům z Moravy došlo, že nemluvím spisovnou češtinou. Dejte si pozor, když si třeba se skupinkou spolužáků z Ostravy zahrajete Activity, protože v hádání pojmů vám soutěžní odpověď „černej kůň“ rozhodně neuznají a body jdou hned dolů!

Jídlo v krabičkách a filmy v posteli

Praha je drahá o tom žádná. Než si najdete první práci, musíte se uskromnit a nosit si jídlo v krabičkách. Jo a taky říkáte kámoškám, že na další kávu nemáte čas, i když vlastně nemáte peníze. Na kino taky ne, filmy v posteli jsou zdarma.

Velkoměstská džungle

Jestli pocházíte z vesnice, určitě si hned všimnete, jak jsou v Praze rušné ulice a přeplněné silnice. Tramvaje mají zpoždění, v metru je tlačenice, na přechodech nestihnete přejít a už dávno svítí červená. Je tu vskutku hlučno, lidé s telefonem u ucha křičí, v dáli je slyšet vrtání pocházející ze staveb nových kancelářských budov, tramvaje neustále cinkají na neukázněné chodce, kteří běží přes koleje a zvuk motorů aut je prostě všudypřítomný. Nemusíte však zoufat, Praha je také plná rozlehlých parků a oblastí, kde nenajdete ani nohu. Poptejte se, určitě vám každý, kdo zde žije, poví o svém oblíbeném, lidmi opuštěném, pražském místě.

Všudypřítomný zápach

Připálené elektrické vedení v metru po půl roce už ani neucítíte, jak vám vůči němu čichové buňky otupí, zapadlé uličky s podivně zapáchající kanalizací jsou klasika a o MHD v letních měsících, která vyloženě žádá o alespoň barterovou spolupráci s výrobci deodorantů, se asi rozepisovat nemusím.

Turista na turistovi

Jestli jste nuceni procházet centrem, rozhodně se musíte připravit na davy turistů. Naučíte se však hbitě vyhýbat selfie tyčím asijských cestovatelů, které vám nejednou málem vypíchnou oko, a při snaze vyvarovat se nejvíce frekventovaným ulicím naleznete místa, o kterých byste třeba neměli ani tušení. Víte, že pár metrů od Václaváku se nachází naprostá oáza klidu v podobě Františkánských zahrad?

Tepláky? Nákupní dress code!

Jestliže jste dosud byli zvyklí na menší město, asi vás překvapí, jak často a především kam všude lidé v Praze nosí tepláky. Když ne tepláky, tak alespoň legíny! Na nákup, do školy, do práce, do divadla. A víte proč? V Praze je to všem jedno. Horko těžko se vaše sousedka staví za rodiči do práce, aby si posteskla, jak chodíte na nákup v teplácích.

Kam dřív?

V Praze teprve poznáte, co je to noční život. Pokud jste gurmáni, ochutnáte zde snad jakoukoliv kuchyni a objevíte sporty a koníčky o kterých jste dosud neměli ani tušení, že existují. Můžete si živě poslechnout hudbu jakéhokoliv žánru, shlédnout divadelní představení dle vašich představ a o umělecké výstavy zde opravdu není nouze. Jistojistě si zde najdete nejednoho kamaráda i přítele na celý život. Je zde zkrátka neustále co dělat, nudit se určitě nebudete a nemusíte za zábavu nutně utrácet majlant. Mým nejoblíbenějším nedělním programem je třeba procházka po pražských architektonických skvostech (například za unikátním českým kubismem) spojená s návštěvou zmrzlinárny. Tedy pokud možno více než jedné zmrzlinárny.

Míň snít, víc žít

Představy, které vznikly na základě kriminálních seriálů, se v mém případě nestaly skutečností. Praha je v reálu poměrně bezpečné město. Není den, kdy bych na ulici nepotkala alespoň jednoho policistu, v centru města je výskyt strážníků permanentní a navíc je doplňují kamery snímající snad každou pražskou ulici. Bez ostychu se mohu v noci vyrazit bavit a navíc bezproblémově v noci chytnu taxi, které mě dopraví až domů. To se mi na maloměstě stát nikdy nemohlo, pokud bych na svůj odvoz nechtěla čekat přes hodinu.

I když se teď může zdát, že jsem Prahu vylíčila víceméně černě, věřte, že pro mě je to pořád to nejkrásnější místo, které znám. Za nic na světě bych život v něm nevyměnila a jsem vděčná, že tu mohu studovat i pracovat, neboť nabídka studia i zaměstnání je zde překypující. Vy si zde také můžete najít práci, podívejte se na seznam volných pozic a přidejte se k nám!

 

Zpět na články

Mohlo by tě zajímat

Nestíháš číst? Dej nám svůj e-mail a ty nejzajímavější články ti pošleme rovnou do schránky!