V rámci forenzní praxe je třeba znát i teorii, která v žádném případě neznamená suché biflování. Jde přece o podvody! V tomto článku vás seznámím se třemi nejznámějšími teoriemi podvodu: trojúhelníkem podvodu, modelem diamantu podvodu a modelem MICE.
Nejstarší teorií vysvětlující, které faktory způsobují spáchání zaměstnaneckého podvodu, je teorie Donalda Cresseyho. Trojúhelník podvodu charakterizuje tři komponenty, které, pokud jsou splněny současně, vedou k podvodnému chování. Těmito komponenty jsou motivace, racionalizace a příležitost.
V případě white-collar crimes je motiv většinou finančního charakteru – podvodník potřebuje peníze na financování svého náročného životního stylu nebo luxusních koníčků. V rámci procesu racionalizace si podvodník svůj postup před sebou samým obhájí jako správný nebo alespoň racionální – například má pocit, že jeho mzda neodpovídá jeho schopnostem, nebo zváží pro a proti a zhodnotí, že podvodné jednání za to riziko stojí. A i v tomto případě platí, že příležitost dělá zloděje - v systému existuje slabina, kterou podvodník může využít.
Model diamantu podvodu rozšiřuje trojúhelník o čtvrtý aspekt: David Wolfe a Dana Hermanson tvrdí, že k podvodu nemůže úspěšně dojít, pokud vedle těchto tří komponentů podvodu (motivace, racionalizace a příležitosti) chybí čtvrtý aspekt, a to pachatelovy schopnosti podvod provést.
Podle autorů této studie z roku 2004 musí pachatel splňovat následující:
MICE model rozpracovává pachatelovu motivaci ke spáchání trestného činu. Podvodníkovým motivem totiž nemusí být pouze peníze (Money), ale i ideologie, donucení nebo jeho ego. Po penězích bývá právě ego nejčastějším důvodem, proč podvodníci zločiny bílých límečků páchají. Pachatel má moc a chce jít uplatnit, ideálně k získání ještě větší moci.
Méně častou motivací k páchání podvodů je ideologie a donucení. Podvodník, který páchá zločiny v rámci ideologie, je přesvědčen, že jeho jednání je morálně správné; takovým pachatelem může být například terorista nebo pachatel trestného činu krácení daní. Vedle toho existuje i skupina pachatelů-obětí, kteří se stanou součástí podvodného schématu proti své vůli – donutí je k tomu „hlavní“ pachatel, často za pomoci vydírání (Coercion).
Máte ve firmě člověka s nekalými úmysly nebo rovnou podvodníka? Nepříjemná odpověď je, že téměř 100% ano. Investice do prevence a detekce se vyplatí – hašení podvodu v rámci reakce vychází finančně mnohonásobně dráž, nehledě na újmu na reputaci společnosti. Vzpomeňte na Enron...
Ve Forenziku řešíme jak prevenci, tak detekci a reakci. V rámci prevence nastavujeme procesy, které výrazně zmírňují riziko provedení trestného činu. V rámci detekce děláme rozmanité typy prověrek a zjišťujeme, jestli ve společnosti nedochází k podvodnému jednání. A na detekci může, ale nemusí navazovat reakce – poradenství klientovi, jak s odhaleným zločinem naložit, a sbírání důkazů proti odhalenému pachateli.
Assistant
Vyšetřování zpronevěr a manipulace finančních výkazů, datová analýza a nastavování procesů - to je alfa a omega práce ve Forenzních službách. Do Forenziku jsem přešla z právního oddělení KPMG Legal, před tím jsem studovala mezinárodní vztahy na VŠE a Práva na UK. Na blogu přibližuji práci forenzního investigátora a píšu i o neformální stránce práce v KPMG, jako jsou dobrovolnictví, teambuildingy nebo firemní večírky.
